Scéna.cz 

Literatura na obrazovce

Robinson Crusoe
První a nejpopulárnější román anglického spisovatele Daniela Defoea Robinson Crusoe (1719) patří k nejčastěji filmovaným dílům světové literatury. Od Méliesovy jedenáctiminutové verze (1902) vznikla téměř padesátka adaptací a další desítky filmů, volně inspirovaných osudy Defoeova hrdiny; k nejznámějším patří Buňuelovo Dobrodružství Robinsona Crusoe (1952), natočené v Mexiku, britská adaptace Jacka Golda Robinson Crusoe a jeho Pátek (1975) s Peterem O'Toolem či Deschanelův americký přepis Crusoe (1988) s Aidanem Quinnem. Svou trochou do mlýna přispěla i česká kinematografie, a sice animovaným filmem Stanislava Látala Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (1981).
Jedna z posledních verzí vznikla v roce 1996 s populárním irským hercem Piercem Brosnanem v titulní úloze. Příběh osamělého trosečníka je opatřen novou motivací (Crusoe opouští rodné Skotsko a milovanou ženu, když v sebeobraně zabije svého soka v lásce), ale jinak je vyprávěn tradičními filmovými prostředky s důrazem na dobrodružné aspekty jeho života na pustém ostrově (střet s kanibaly). Snímek vznikal v roce 1994 v exteriérech Nové Guineje a právě během natáčení Brosnan dostal nabídku ztělesnit na filmovém plátně proslulého agenta Jejího Veličenstva Jamese Bonda. Vzhledem k protahujícím se dokončovacím pracem se Robinson Crusoe dostal do kin až po Brosnanově první bondovce Zlaté oko (1995). Vysílání: 28.9., 16.55 hod., ČT1.

Staré pověsti české
Špalíček, Císařův slavík, Bajaja - co titul, to řada cen a uznání, které jejich tvůrce Jiří Trnka získal pro naši kinematografii na zahraničních filmových festivalech. Ani Staré pověsti české, které uvádíme v malém cyklu umělcových filmů, nejsou výjimkou. Podle stejnojmenné knihy Aloise Jiráska natočil Jiří Trnka v roce 1952 celovečerní loutkový film a znovu jím dokázal své neobyčejné mistrovství. Monumentální umělecké dílo, ve kterém ožívají hrdinové české mytologie, je vytvořeno ze sedmi částí: Praotec Čech, Bivoj, Libuše, Přemysl, Dívčí válka, Horymír a Lucká válka. Film získal Stříbrného lva v Benátkách v roce 1953, Cenu švýcarské filmové kritiky ve stejném roce a Velkou cenu v kategorii loutkových filmů v Montevideu v roce 1954. Staré pověsti české hlasem doprovodili Zdeněk Štěpánek, Růžena Nasková, Karel Höger, Václav Vydra a Eduard Kohout. Hudbu složil stálý spolupracovník Jiřího Trnky Václav Trojan. Trnkovy Staré pověsti české jsou základním dílem české loutkové školy a patří do zlatého fondu českých animovaných filmů. Vysílání: 28.9., 06.50 hod., ČT2.

Filmový klub Lady Chatterleyová
ejznámější dílo britského spisovatele D. H. Lawrence Milenec lady Chatterlyové bylo od svého vydání v roce 1928 až do 60. let minulého století cenzurován jako pornografický. Hlavní postavou románu je mladá vdaná žena Constance (lady Chatterleyová), jejíž manžel, baronet Clifford Chatterley, v důsledku zranění z první světové války ochrnul od pasu dolů, a stal se tak impotentním. Filmových adaptací, tedy interpretací tohoto románu vznikla celá řada. Z českých si připomeňme televizní film Viktora Polesného s Borisem Rösnerem a Zdenou Studénkovou. Tato mimořádná adaptace francouzské režisérky Pascale Ferranové vznikla v roce 2006.
Filmový publicista Michal Procházka o filmu napsal. "V neposlední řadě bychom neměli zapomínat, že máme před sebou nádherný film - jeden z nejlepších z počátku tohoto milénia. Nic na tom nemění ani skutečnost, že po zisku několika Césarů a po kladných recenzích v tisku naprosto propadl u publika. Mimochodem zruinoval i samotného producenta, na něhož byla dokonce záhy uvalena exekuce. Ferranová se stala nešťastným příkladem francouzského filmu mimořádně nadané filmařky, která za posledních patnáct let natočila stěží tři filmy. I proto byla nedávno zvolena do čela takzvané skupiny třinácti osvícených revolucionářů - Les Treizes, kteří měli diskutovat o slabinách současného systému francouzské kinematografie i její distribuce. Vznikla z toho zpráva a řada doporučení ústředním orgánům, v tomto případě CNC - Centre national du cinéma français.
Přitom bych se odvažoval tvrdit, že tu vidíme umění literární adaptace na vrcholu, kdy film neslouží za nástroj převedení slova do kinematografického výjevu - a kdy „filmová realita“ jen neilustruje původní příběh. Může se nám dokonce zdát, že Ferranová staví celý svět Lady Chatterleyové znovu od začátku. Z každého záběru cítíme sílu kinematografického média, které nabízí množství výkladů. Constance se zvedne, zašustí jí šaty, slyšíme její kroky. Načež se zarazí a ohlédne. Jde o každé gesto, hltáme záchvěvy citu. Autorka dokazuje, že právem patří do generace konce 80. let po bok Arnaud Desplechina, Érica Rochanta, Yvana Attala, do skupiny, která byla ovlivněna americkým filmem i koncepcí autorského filmu let šedesátých. A snažila se s pomocí exkluzivní formálních prostředků cizích žánrů točit naprosto osobní filmy, které vás svedou." Vysílání: 29.9., 22.50 hod., ČT2.

Sňatky z rozumu (5/5)
Krach vídeňské burzy v roce 1873 otřásl hospodářským životem Rakousko-Uherska, Nedobyl však nezchudl. Začal kupovat další pozemky za pražskými hradbami. Pátý díl totiž začíná v roce 1874, kdy právě padnou pražské hradby, a Praha se rozšiřuje, a končí otevřením českého Národního divadla 11. června 1881. Završila se tím jedna historická etapa českého národa a otevírá se nová... O ní a o dalších osudech postav bude vyprávět pokračování Sňatků z rozumu - sedmidílný seriál Zlá krev. Vysílání: 30.9., 14.10 hod., ČT1.