Archa: Zde jsem člověkem
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekOjedinělý mezižánrový projekt připravilo divadlo Archa. U jeho zrodu stála myšlenka Ondřeje Hraba zaangažovat britskou punkovou skupinu Tiger Lillies, která má Archu ráda a mnohokrát tu koncertovala. V divadelním projektu se ovšem objevuje poprvé.
Specielně pro tento projekt vznikla série písní (inspirovaných středověkým Rablaisovým románem Gargantua a Pantagruel), plných zručně řetězených slov odkazujících na nejrůznější lidské výměšky. Právě konfrontace těchto drsných (a drsně zpívaných) živočišných písní, připomínajících poetiku songů Toma Waitse, které uvádí skupina vystupující často s maskami prasečích rypáků, se světem „umělohmotných“ dokonalých lidí, je základem představení.
Hostující režisér Jiří Havelka v inscenaci ZDE JSEM ČLOVĚKEM/ Here I am Human spolupracoval se svým dvorním scénografem Dádou Němečkem. Ten vytvořil pozoruhodný zadní bílý projekt, z něhož se vyloupnou nejen oba figuranti (tanečník Jiří Bartovaec a herečka Zuzana Stavná), ale je doslova přeplněn přihrádkami, odkud moderátor a průvodce dějem Jiří Zeman Sönmez postupně vybírá jednotlivé artefakty, sloužící k dokonalé úpravě nedokonalostí člověka. Postupně jsme tak svědky toho, jak jsou postavy (připomínající biblickou dvojici Adama a Evy) vylepšovány až do úplné sterility. Úpěnlivá snaha nenechat žádnou z nedokonalostí lidské bytosti a jejích činností bez povšimnutí je doplněna pro mnohé až nechutnými, pro jiné velmi zábavnými písněmi trojice hudebníků (The Tiger Lillies, tedy Martyna Jacquese, Adriana Hugea a Adriana Stouta). Jejich texty se doslova bahní ve zvrácenostech a zdůrazňování různých projevů tělesnosti, které obvykle zůstávají skryty v nejintimnějším soukromí jedinců.
Výsledný tvar je tedy značně kontroverzní a každý z diváků jej přijme podle své nátury. To znamená - stejně legitimní je názor, že se jedná o jakousi kabaretní revue, která slouží jen jako oživení koncertu Tiger Lillies, a je pouhým pásmem a la these. Na druhé straně ovšem představení můžeme brát i jako pandán k barokní vizi kultu těla a ztvárnění marnosti lidského života (prach jsi a v prach se obrátíš). A nebo jako přípěvek do diskuse nad podivnými marketingovými metodami dnešní doby (heslo Zde jsem člověkem se objevuje v reklamní kampani řetězce drogérií DM), které zcela pomíjejí to, čím se lišíme od zvířat, a redukuje člověka na pouhý vnější obal bez duše.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
EGBDF: nevšední a hluboký zážitek
Městské divadlo Zlín je známé svou objevnou dramaturgií a častým uváděním českých novinek. Inscenace EGBDF (KD ...celý článek
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek
KYTICE, MY HOMELAND: Universum MATKY
Erbenova KYTICE se dočkala další dramatizace, tentokrát ji v premiéře uvedlo Divadlo Vzlet. Pod režií a úpravo ...celý článek
Časopis 22 - sekce
HUDBA
Living Colour přivezou svou funkmetalovou smršť
Living Colour. Kultovní newyorská kapela, která zcela zásadně ovlivnila světovou hudební scénu, se po letech v celý článek
OPERA/ TANEC
Bubeníček International Ballet Gala
Významný sólista a choreograf Jiří Bubeníček pořádá v Praze slavnostní galavečer s názvem Bubeníček Internatio celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Cesty víry: Lidický mučedník
Cesty víry: Lidický mučedník
Historik František Kolouch pátrá po pravdě o skutečné roli kněze Josefa Štembe celý článek