Scéna.cz 

Výtvarné tipy ČT na 35. týden

Brána poznání / Deset století architektury: Pražský hrad - stopy baroka (Vysílání: 26.8., 16.05 hod., ČT2)
Během své existence prošel Pražský hrad několika přestavbami, z nichž nejvýznamnější pro jeho podobu byly úpravy barokní. Z období raného baroka zde najdeme Matyášovu bránu z roku 1614. Na sklonku 17. století vznikla pro císaře Leopolda I. nová barokní jízdárna podle projektu J. B. Matheye. Architektonicky výrazné je především úzké hlavní průčelí, rytmizované toskánským řádem. Nejvýraznější pozdně barokní proměna Hradu se uskutečnila za vlády Marie Terezie. Projekt byl svěřen vídeňskému architektovi Nicolovi Pacassimu. V interiérech je zastáncem francouzského stylu, přičemž exteriéry nesou již stopy střídmého klasicismu. Přestavba byla započata r. 1755 přeměnou Rožmberského paláce na Ústav šlechtičen. Ten i další části Pražského hradu Pacassi přizpůsobil charakteru podoby vídeňského Hofburgu. Současně dbal na to, aby jeho architektury nebyla cizí dotyčnému místu. Interiéry jsou řešeny ve stylu nadcházejícího rokokového dekoratismu. Tereziánské křídlo Pražského hradu tvoří souvislá řada reprezentačních místností, které oplývají původní rocailovou výzdobou a štukem na dveřích, stropech a šlapetách oken. Za svůj dnešní vzhled vděčí Hradčany jak architektu Pacassimu, tak císařovně Marii Terezii.

Vizitky českých muzeí a galerií II: Slezské muzeum Opava (Vysílání: 28.8., 16.20 hod., ČT2)
Někdejší Slezské zemské muzeum bylo svým založením v roce 1819 nejstarším muzeem v zemích Koruny české, je tedy starší než Národní muzeum v Praze. V bohatých sbírkách volného i užitého umění najdeme připomínky vzdálené i bližší historie Slezska, zejména doby, kdy Opava byla zemských sídelním městem přemyslovského údělu. Muzeum spravuje a udržuje i některém vybrané objekty pohraničního opevnění postaveného před 2. světovou válkou.

Počesku: Klášter cisterciáků v Plasích (Vysílání: 29.8., 06.20 hod., ČT2)
Tentokrát český "Indiana Jones" Václav Žmolík zavede diváky cyklu do bývalého kláštera cisterciáků v Plasích. Zdejší konvent, postavený podle plánů Jana Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhofera, je doslova skvostem vrcholného baroka. Jak zjistíte, skrývá nejen umělecké poklady nevyčíslitelné ceny a hodiny, které jdou už od roku 1686, ale i nevídanou síť vodních kanálů a třeba i jedinečně zachovalé dobové prévety, čili záchody.

Památky na prodej: Zámeček Pole u Kadova (Vysílání: 29.8., 17.45 hod., ČT2)
Obec Pole u Kadova leží nedaleko Blatné, v kraji plném lesů, rybníků a pěkných cest jako stvořených pro léto a prázdninové putování. Uprostřed vsi najdeme zámek obklopený hospodářskými budovami. Tento objekt je odborníky hodnocen jako mimořádně zachovalá ukázka pozdně renesanční architektury, svou dispozicí prý kopíruje polovinu zámku Kratochvíle. Kromě kamenných valených kleneb se zde zachovalo mnoho ozdobných prvků, které svým výtvarným výrazem napovídají o místním původu zednického mistra.
Pro inspiraci jsme se vypravili do Jindřichovic na Klatovsku. Co by kamenem dohodil stojí vedle sebe Starý zámek (gotická palácová tvrz ze 14. století, která byla později renesančně upravena a po opravách v 19. století získala dnešní vzhled) a tzv. Nový zámek, postavený jako novostavba v 18. století. Každý zámek má svého majitele, ale protože jsou bratři, dělí se o starosti s opravami i o hosty zámeckých apartmánů.

Příběhy domů: Lékárna U Zlaté koruny (Vysílání: 29.8., 18.05 hod., ČT2)
Lékárna U Zlaté koruny na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Může dům potkat krásnější osud, než být lékárnou? Čtyři století přicházejí lidé do tohoto domu, aby si odnesli lék. Dodnes stojí v místech, kam ho zasadil středověký stavitel. Stejně jako město je dům královského původu - připomíná ho zlatá koruna, od antických dob symbol vítězství. V tomto případě vítězství nad nemocí. Toto poselství domu připomíná pod zlatou korunou latinský nápis "Sanis solamen, aegris iuvamen - Zdravým útěchu, nemocným pomoc". Příběh tohoto domu je příběhem generací lékárníků v Uherském Hradišti, ve městě, které bylo ještě před sto padesáti lety městem německým. A není vůbec divu, že to byl právě Josef Štancl, lékárník od Zlaté koruny, kdo se stal prvním českým starostou města.

Jef Kratochvil, fotograf (Vysílání: 30.8., 11.40 hod., ČT2)
Krátký dokument přibližuje fotografa Jefa Kratochvila, který je svou tvorbou už řadu let spojen s brněnskou kulturní scénou. Byl svědkem počátků slavného Divadla Husa na provázku či nejlepších dob brněnské "bohémy". V současné době je fotografem Městského divadla Brno. Je autorem pozoruhodného cyklu "Dech ateliérů", ve kterém neopakovatelným způsobem zachytil řadu výtvarníků. Disponuje velmi cenným archivem fotografií divadelních představení, televizních pořadu, kulturních akcí, výtvarných projektů, hudebních produkcí apod. Spolupracoval na knihách o tvorbě a životě herce Bolka Polívky. Jeho fotografické i grafické práce nalezneme na několika stovkách divadelních plakátů i přebalů hudebních nosičů brněnských zpěváků a skupin. Hlásí se k takovým osobnostem fotografie, jako byli František Drtikol nebo Taras Kuščinskij.

Zámek Český Krumlov (Vysílání: 30.8., 21.00 hod., ČT2)
Zámek, o němž první zmínka pochází z roku 1253, založil mocný rod Vítkovců. Po nich hrad zdědili Rožmberkové, kteří nechali vybudovat tzv. Horní hrad. Komplex krumlovského zámku nebyl vymezen jedním stavebníkem, vyrůstal ze středověkého hradu postupnou, nenásilnou transformací, jejíž stopy najdeme v dílčích asymetriích. Rozsáhlou renesanční přestavbu zámku prováděl Baltazaro Maio da Vomio - hrádek se proměnil v renesanční obytný dům a splynul v jedinou hmotu s tělesem staré válcové hlásky, která byl zvýšena o arkádový ochoz s bohatou renesanční helmicí. Malby na fasádě věže vytvořil Bartoloměj Jelínek. Nádvoří byla vyrovnána do pravidelných čtverců a nová průčelí byla pokryta malovaným renesančním členěním. Dalekosáhlé úpravy stísněného gotického hradu daly vzniknout reprezentativním pokojům a sálům, odpovídajícím životě renesančního velmože - krása se zde stává určujícím hlediskem. Barokní úpravy sídla vedly ke sjednocení linií stavby. Schwarzenberkové dali v roce 1748 přeměnit pokoje v 1. patře na Maškarní sál - jeden z nejpůvabnějších zámeckých prostorů, unikátní malby vytvořil Josef Lederer. Hloubku sálu zvětšují zrcadla, která zmnohonásobují pestrý obraz, plný vtipu, vynalézavosti a iluzivních hříček.

Egon Schiele (Vysílání: 30.8., 21.30 hod., ČT2)
Narodil se v roce 1890 v rakouském Tulinu v rodině přednosty železniční stanice. Matka se jmenoval Marie Soukupová a pocházela z Českého Krumlova. Po smrti otce v roce 1905 vychovával Egona strýc Leopold Czihaczek, ctitel hudby a umění. Kultivované prostředí strýcovy rodiny přivedlo Schieleho k umělecké dráze a ke vstupu na vídeňskou Akademii. Brzy se stal stoupencem nového uměleckého hnutí - secese. V Českém Krumlově pobýval celých deset let (1907–1917). Jeho bohémský život, návštěvy krumlovských modelek, erotické náměty kreseb, to vše bylo pro maloměsto nestravitelné. Schieleho ateliér z té doby dosud existuje na Plešivci č. p. 343. V roce 1918 umělec zemřel na španělskou chřipku. Bylo mu necelých 28 let. Přesto zanechal i počtem velké dílo - na 250 obrazů a 2 000 kreseb.

Na plovárně s Adrienou Šimotovou (Vysílání: 30.8., 22.10 hod., ČT2)
Adriena Šimotová patří mezi nejvýznamnější české výtvarníky. Její práce byly mnohokrát oceněny, mimo jiné také francouzským Řádem umění.