zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Dámská šatna ve Studiu Dva

Gabriela Vránová v inscenaci Dámská šatna

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

První letošní premiéra Studia Dva DÁMSKÁ ŠATNA je tou pravou zábavou pro letně naladěného diváka. Nehraje si na velké umění, a přesto (či právě proto) si z představení odnáší publikum příjemný pocit. Herečky se na scéně skutečně „vyblbnou,“ patrně i proto, že je jim téma blízké.
Lesk a bída divadla se prolíná v mikropříbězích hereček různého věku, a možná, že by takové představení mělo být povinné pro nadšené adeptky hereckého povolání. Potlesk na scéně pohladí, ale v zákulisí už to tak záviděníhodné není. Vždyť každá z těch žen, které se každý večer proměňují v nejrůznější hrdinky (a někdy – jako v případě plyšových zvířátek - to může být i docela ponižující, takže zbývá jen trochu hořký smích), má svá obyčejná trápení, naděje i drobné radosti.

Režisér Jakub Maceček obklopen výhradně dámami postavil inscenaci na lehké nadsázce, a do toho ženského světa mnohdy titěrných sporů přimísil i jakési nedefinovatelné, skoro surrealistické tajemství v postavě inspicienta či dobrého ducha divadla v kostýmu ježka, stejně jako parodizující „kritiku“ představení potenciálního recenzenta. Divák se stává jakýmsi voyeurem, který nahlíží do soukromí hereček, vidí jejich slzy, trapnosti, hysterii, jejich“technickou přípravu“ (pěkná scéna společného líčení tváří v tvář divákům). To vše je prokládáno ukázkami z modelových inscenací, ve kterých tyto herečky hrají. V těch se nešetří úmyslnou kýčovitostí a barvotiskovou barevností (např. sborový tanec ve zvířecích kostýmech). Každá generace divaček (neboť především pro ně je hra určena) se tedy může ztotožnit se svou hrdinkou, s jejími nadějemi, nostalgií, skepsí, ale i touhou po obyčejném lidském štěstí.

Nebylo by spravedlivé upozorňovat na některou z hereček na úkor ostatních, protože je to skutečně „sehraná parta“ a tak protagonistky alespoň vyjmenujme - Jana Krausová, Zdeňka Žádníková-Volencová, Kristýna Fuitová Nováková nebo Adéla Kačerová, Gabriela Vránová nebo Nina Divíšková. Každá z nich je trochu jiná, ale jedno mají společné – smysl pro sebeironii, ve které se nebojí ukázat i v méně lichotivé podobě. Rekreačního diváka inscenace rozhodně pobaví, ale ani toho náročnějšího neurazí.

Arnošt Goldflam: Dámská šatna
Režie: Jakub Maceček. Scéna: Miloslav Fekar.
Hrají: Jana Krausová, Zdeňka Žádníková-Volencová, Kristýna Fuitová Nováková/Adéla Kačerová, Gabriela Vránová / Nina Divíšková a další. Švandovo divadlo - Studio Dva

17.8.2009 13:08:17 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 22 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Recenze

Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa

Recyclus coitus (Maso krůtí)

Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek


EGBDF: nevšední a hluboký zážitek

Zdeněk Lambor a Pavel Vacek (EGBDF)

Městské divadlo Zlín je známé svou objevnou dramaturgií a častým uváděním českých novinek. Inscenace EGBDF (KD ...celý článek


KYTICE, MY HOMELAND: Universum MATKY

KYTICE, MY HOMELAND (Divadlo Vzlet)

Erbenova KYTICE se dočkala další dramatizace, tentokrát ji v premiéře uvedlo Divadlo Vzlet. Pod režií a úpravo ...celý článek



Časopis 22 - sekce

OPERA/ TANEC

Musica Antiqua Praha komplet všech alb

Přebal kompletu

V roce 1982 založil hudebník a muzikolog Pavel Klikar soubor Musica Antiqua Praha, který se rychle stal zjeven celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Tenká červená linie

Tenká červená linie

Tenká červená linie
Válka v lůně přírody. Bitva v srdci člověka. Slavné a hvězdně obsazené válečné drama Te celý článek

další články...